Chov křepelky japonské
Japonská křepelka a její chov
Japonská křepelka byla vyšlechtěna ve 2 typech – snáškový a masný. Snáškový typ se vyznačuje vysokou produkcí vajec, masný typ je určen k produkci brojlerových křepelek, které jsou určeny ke konzumu.
Japonské křepelky je nejvhodnější chovat v klecích, kdy je nutno zachovat několik základních parametrů. Pro jeden kus nosného typu, který váží zhruba 150 g, budeme potřebovat cca 150 cm2 podlažní plochy, pro masný typ (300g) zhruba 250 cm2. Dno klece by mělo být tvořeno roštem,o velikosti ok 1x1 cm, výška klece by měla být kolem 30 cm. Křepelky nepotřebují bidla ani budníky na snášení vajec. Křepelky se chovají ve skupinách, přičemž skupinu tvoří třeba 3 křepelky nebo i 30. Vždy je nutné sestavovat skupinu současně, nová zvířata bývají často ostatními terorizována. Pokud budeme používat vejce jako konzumní, není zapotřebí kohout. Chov bez kohoutků je pro výrobu konzumních vajec lepší, nosnice jsou klidnější, neoplozená vejce je možno déle skladovat a navíc ušetříme za krmení pro kohoutky. V případě dalšího líhnutí je nutno zachovat poměr 1:3 a v tomto poměru sestavovat chovné skupiny. Další důležitý parametr, který je nutno v chovu zachovat, je dostatečný světelný režim. Křepelky ve snůšce by měly mít cca 16 hodin světla a 8 hodin tmu. Světlo nemusí být intenzivní, snůška bývá nejvyšší, když se křepelky v přítmí klece dají stěží spočítat. Teplo je v chovu křepelek také důležité, optimální teplota je kolem 20 st.C, výkyvy směrem nahoru jsou méně škodlivé než poklesy teploty- při poklesu pod 17 st.C je často vyvoláno pelichání a snůška se na 2 měsíce zastaví. Optimální vlhkost vzduchu je mezi 60-70%. Nutné je dostatečné větrání. Nejvhodnější krmivo pro křepelky je směs pro nosnice, která je vyráběna ve většině ZNZZ- typové označení směsi N, NT, NP, N 1… Chovatel by se měl vždy zajímat o hladinu N látek (tedy bílkovin), která by měla být u křepelek ve směsi cca 20%. Většina směsí tuto hodnotu ani zdaleka nedosahuje, proto je vhodné přidávat cca 5% dobré rybí moučky nebo 5% sojového šrotu nebo 5% sušeného mléka. Vhodné je také přidávat na 1 kg směsi 1 pol. lžíci Roboranu D a 1 kávovou lžičku Plastinu.
Takto ošetřované a krmené křepelky nepotřebují grit ani žádnou další potravu, naopak, přidáním např. zeleného krmiva sníží se příjem směsi a snůška poklesne. Nosná křepelka spotřebuje cca 25 g směsi za den, masná cca 35 g za den. Nosné křepelky začínají snůšku již koncem 6.týdne po vylíhnutí, ve snůšce se ponechávají dalších 10-12 měsíců. Dobře ošetřované křepelky jsou schopny snést za 360 dnů i více než 300 vajec o průměrné hmotnosti 10,5-12 g. Masné línie mají snůšku cca o 20% nižší, dospívají také o několik týdnů později. Křepelky mají potlačený pud kvokavosti a mláďata nevysedí, vejce je tedy nutno svěřit líhni. Teplota nutná k vylíhnutí kuřat japonských křepelek by se měla pohybovat prvních 14.dnů v rozmezí 37,5-37,8 st.C, další 3 dny v rozmezí 37,2-37,5 st.C. Křepelky se líhnou 18.den. Prvních 14.dnů je nutno vejce nejméně 3x denně otáčet, poslední 3 dny se neotáčí, ale nutno je kropit vlažnou vodou. Odchov kuřat japonských křepelek je dosti náročný, v prvních týdnech odchovu jsou značně choulostivá a vyžadují teplotu přes 30 st.C. a krmivo o vysokém obsahu kvalitních bílkovin. Vejce japonských křepelek se od slepičích liší mírně vyšším obsahem bílkovin, dále vyšším obsahem některých životně důležitých prvků(železo,hořčík,zinek). Hodnoty cholesterolu jsou velmi rozdílné u různých línií křepelek a záleží také na složení krmné směsi. Je možno ale konstatovat, že línie křepelek, šlechtěné na snížený obsah cholesterolu ve vejcích, obsahují asi 60% cholesterolu jako stejné váhové množství slepičích vajec. Vejcím japonských křepelek se dále připisuje kladný vliv na imunitní systém člověka. Z vajec japonských křepelek se vyrábí preparát, který se nazývá Auripul a který slouží hlavně k podpoře oslabeného lidského organismu. Známého účinku křepelčích vajec na lidskou potenci se využívá v proslulém vaječném koňaku Casanova.